19. května 2010

Takový normální týden a tak blbě skončil 10.-16.5.2010

Nevím proč, ale vždy když mám pocit, že se mi něco začne dařit, tak se něco podělá. Tento týden to skončilo přesně podle tohoto pravidla. Ale abych nepřeskakoval, plán byl následující:

po 10.05. Volno
út 11.05. U-POS 1:10 plán D
st 12.05. C-ZDV 2:00 C-SVK:0x(5(5+5)+0),C-RVK:0x(2(5+5)+0)
čt 13.05. C-ZDV 2:00
14.05. Volno
so 15.05. U-POS 1:00 plán B
fáze 2 C-ZDV 2:00 C-SVK:2x(3(2+5)+10),C-RVK:0x(2(6+6)+0)
ne 16.05. MT-Tech 4:00

V pondělí jsem jako normálně fugoval v pozici rodinného taxikáře.
Úterní posilovna byla výživná sama o sobě (plán D) a navíc jsem si přidal pár opakování. Domů jsem se odplazil a byl zvědavý, co to udělá na kole.
Středa začala zajímavým školením o první pomoci. Paní lektorka z ABC první pomoc nám naprosto brutálně představila problematiku poskytování první pomoci v podmínkách České republiky. Motto presentace a následné ukázky bylo:"Pomož si sám, protože nikdo to za tebe neudělá!" Odpolední intervaly začaly pozdě. Vojtův trénink se protáhl (táta taxikář) a já vyrážel až o půl sedmé. Počasí nic moc, sice nepršelo, ale bylo výrazně pod mrakem. Než jsem dorazil pod kopec, uplynulo 40 minut a v lese se pomalu začalo šeřit. Místo 7 intervalů jsem odjel pouze 5 a mazal domů.
Ve čtvrtek jsem vyrazil na kole do práce. Mám to 10 kiláků nahoru, dolů a protože jsem už dlouho nejel, taky blbý časový odhad. Ráno jsem bezbolestně vstal před šestou a pak koukal na zamčené dveře mé oblíbené pekárny. Zachránila mě kolegyně, když si odtrhla od pusy a podělila se se mnou o dva loupáky (děkuji Petro!). Odpoledne jsem si naplánoval dvouhodinový výjezd do okolí po trase PRSů, ale hned za Houstoní jsem ztratil směr a tak jel nazdařbůh. Ne, že by to byl problém, podíval jsem se do míst, kde jsem dosud nebyl. Po cestě zpět jsem se začal na sedle vrtět, anébrž pmi posed nebyl pohodlná a doma jsem si objevil úchvatného vlka. Nevím jestli to bylo způsobeno zpocenými kalhotami nebo shrnutou vložkou, v každém případě to nebylo nic pěkného.
Páteční sauna rozpustila všechny spasmy na těle i na duši, ale odřené tříslo se pořád hlásilo.
Všechno to vyvrcholilo v sobotu v posilovně, kdy jsem po 10 minutách na trenažéru nalezl zkrvavený šlic a nebyl tak schopen dále pokračovat. Odcvičil jsem si sice plán B, ale odpolední intervaly byly v ř..i.
V neděli ráno jsem zkonstatoval, že problém trvá, i když měl péči jako u malého miminka - mastička, pudřík ... Dopoledne jsem s rodinou vyrazil na badmington a odpoledne na brusle. Vím, že to nenahradilo plánovaných 6 hodin na kole, ale aspoň něco.

Statistika týdne
Čas 5,7 hod
Posilovna 2,4 hod
Trenažér 0 km
Road 120,31 km
MTB 0 km
Běh 0 km
In-line 8,65 km

2 komentáře:

  1. vida, Ty jsi obnovil tréninkové týdny. Odřeniny jsou prevíti, ale dají se přežít.
    Tak pilně trénuj, ať má Miloš radost aspoň z Tebe:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Konečně jsem překonal svoji příslovečnou lenost :-)
    No, Miloš není (při vší úctě k němu) pro moji radost až tak důležitý. Mnohem důležitější je můj vlastní pocit.
    Nemá smysl se tak sebemrskat, i když to občas nevyjde. Když tak koukám na Tvoje objemy a disciplínu, závidím Ti tvoji vytrvalost a zakousnutí pro trénink.

    OdpovědětVymazat