Tak mám za sebou volnější týden, který byl nabitý zdravotními a především pracovními záležitostmi.
S trenérem Milošem jsem se shodli na následujícím plánu:
po 03.05. Volno
út 04.05. C-Komp 1:00
st 05.05. Volno
čt 06.05. C-ZDV 2:00
pá 07.05. Volno
so 08.05. U-POS 1:00
fáze 2 MT-Tech 1:30
ne 09.05. C-ZDV 4:00
V pondělí, jsem dělal taxikáře synkovi na trénink atletiky, kam se mu vůbec nechtělo a o hodinu a půl později zase domů. Trénink dopadl dobře: "tati, všechny jsem je porazil!"
Na úterní ráno jsem měl naplánovanou kompenzaci, ale když jsem se podíval z okna - spíš jsem se jen zaposlouchal do crnčení na parapet, hned jsem zase zaplul pod peřinu. Odpoledne jsem byl pracovně ve městě na semináři a jezdit po silnicích ve tmě, na to nemám kuráž.
Ve středu mi můj morál nedovolil se flákat a tak i když začalo poprchávat, vytáhl jsem bika a vyrazil na lehký kompenzační trénink do Prokopského údolí. Po 50 minutách jsem byl na kost promočený, špinavý a zmrzlý, ale moc jsem so to užil :-)).
Ve čtvrtek jsem ráno vyrazil na kontrolu k fyzioterapeutovi. Mám dlouhodobé problémy s rozložením síly v nohách a dělá mi to problémy při šlapání. Po krátké prohlídce mě jeho verdikt překvapil - mám jednu hohu kratší! Po alším zkoumání prohlásil, že to bude v kloubech neb kosti jsou symetrické (ufff!). A zlobivcem byl ... kotník. Podle všeho důsledek zakopnutí. Chvilku s ním kroutil a pak konstatoval, že už to je v pořádku. Dostal jsem sadu kompenzačních cviků a radu, jak poznat, že se něco děje. Snad ji nebudu potřebovat. Odpoledne před tréninkem zase nestálo počasí za nic - obloha byla zatažená a už, už to mělo přijít. Nevydržel jsem a na základní vytrvalost jsem si došel do posilovny. Sice spinner není moje srdeční záležitost a úroveň ventilace způsobuje, že se potím jak p...e, ale plán je plán - vydržel jsem celé 2 hodiny.
V pátek jsem se těšil, jak si vyhřeji staré kostě v sauně, ale nějak jsem to neustál. Usnul jsem na mokrém prostěradle a moje "citlivé" záda mi to dala sežrat i s chlupama.
V sobotu ráno jsem se nemohl vykulit z postele, jak to bolelo. Bylo mi jasné, že dnešní tréninková dávka bude přinejmenším problematická. Po zralé úvaze a řádném rozcvičení, jsme se s rodinkou domluvili na opatrné vyjížďce "někam do lesa". Obvykle to znamená Prokopské údolí, ale tentokrát měla ženuška tip na psí závody agility na závodišti v Chuchli. Spojil jsem tedy nutné s potřebným a navrhnul trasu, přes Dalejské údolí do Ořecha, potom po modré značce k vodě a údolím Radotínského potoka do Chuchle. Odklepnuto, jede se. Zábava začala u potoka, kde díky dešťům bylo vody a bláta habakuk. My s Vojtou jsme si to užívali a některé úseky jezdili i vícekrát, ale naše mamča bojovala. Po dobrém obídku v pizzerii mě Vojta ještě vytáhl na brusle. Nechtělo se mi a tak jsem to ukecal na doprovod.
Na neděli jsem se domlouval s kamarádem Radkem na dlouhý trénink směr Říp. Když jsem mu večer volal, zdělil mi, že je v tchýništi a z kola tento víkend nebude nic. Za ranního nedělního kuropění jsem se vydal na notorickou trasu Řevnice-Mníšek-Knín-Štěchovice. Hned po ránu jsem si ustlal, když jsem si vycvakl pravou nohu a vystoupil doleva - modrák na levé půlce je absolutně nepublikovatelný. Kolem vody byla pěkná zima, ale já pevně věřil, že se musí oteplit a drkotal zubama. Tepleji začalo být v Řevnicích, kde začíná pověstné stoupání. Jel jsem ho letos poprvé a je vidět, že mi Milošův silový trénink svědčí. Jel jsem pomalu na malou placku a tepově se držel kolem AP - věc minulý rok nevídaná. Ani jsem se nenadál a byl jsem nahoře - suma sumárum 5,5 km/24 min. Sešup dolů do Mníšku a další stoupání. Cesta pěkně utíkala a tak jsem si vychutnal pauzičku až nad Štěchovicemi. Kopec dolů jsem si moc neužil; bylo mokro a nestál jsem o pád. Za Štěchovicemi se začal projevovat můj letošní neduh - bolelo mě pozadí a tak jsem se už moc těšil domů. Po snídani jsme vyrazili do města fandit kolegyním na pražský maraton, ale v tom mumraji lidí jsme nikoho nepotkali. Za publikování stojí perla mého synka, který mi sdělil, že: "štafetu by nikdy neběžel, protože nestojí o to , aby mu to nějaký ňouma kazil". Snad z toho vyroste :-). Navečer jsem byl ještě ukecán na brusle, tentokrát v aktivní roli. Najezdili jsme cca 8 opatrných kilometrů a od vyčerpání mě zachránil deštík.
Statistika týdne
Čas 9,5 hod
Trenažér 41 km
Road 98 km
MTB 48 km
Běh 0 km
Posilovna 0 hod
Žádné komentáře:
Okomentovat