24. května 2010

Enduraining, 17.-23.5.2010

O víkendu jsem měl jet první bikový závod - Silesia Merida Bike Maraton v Opavě a následně oslavit kulatiny našeho otce. Bohužel se administrativní chybou stalo, že už pro mě nebylo volné číslo na "krátkou" trať a na 90 km si vzhledem k úrovni jarní přípravy netroufám. Po dohodě s Milošem jsme se rozhodli upravit plán takto:

po 17.05. Volno
út 18.05. U-POS 1:10 plán D
st 19.05. C-ZDV 2:00 C-SVK:0x(5(5+5)+0),C-RVK:0x(2(5+5)+0)
čt 20.05. C-Komp 1:00
21.05. Volno
so 22.05. Volno
ne 23.05. Volno

Pondělní taxikaření jsem vzhledem k mému zdavotnímu stavu uvítal. Tříslo už sice nebolelo, ale pořád to nebylo na jakýkoliv sport.
V úterý jsem šel do posilovny. Venku pěkně lilo z černých mraků, uvnitř teklo ze mne. Vzhledem k mému stavu jsem se moc nepřepínal a dal si 10 minut na páse na rozcvičení, potom plán B a na závěr dalších 10 minut na páse. Už cvičím v posilovně nějakou dobu obvykle 2 krát týdně, nicméně kdykoliv tam přijdu jsou tam pořád a titíž lidé - inventář - zajímala by mě jejich motivace. V mém případě to je "nutmé zlo" a možná i snaha se přemluvit a postoupit o krůček dál než minule.Večer jsem si dal tu práci a zkusil zpočítat, kolik jsem za tu hodinu nazvedal. Nevím na kolik jsou čísla napsaná na strojích srovnatelná s váhou, ale pokud tak je, navzpíral jsem 9,7 tuny.
Ve středu lilo už od rána a Vojtův trénink se pomalu rozplýval. Měli jsme sice věci s sebou, nicméně v lijáku nebyla na stadionu ani noha. Místo cesty domů jsme nabrali směr hudebka - Vojta si mohl odkroutit lekci na flétnu. Pro mě ta situace znamenala ulehčení, protože zpět se pro synka stavovala naše mamča a já mohl na trénink. "V tomhle počasí ven? Nikdy!" Vyrazil jsem tedy do posilovny s myšlenkou zkusit si nový ergometr Baum na plánované intervaly. Protože je tento systém napojen na PC a mapy Google Earth, lákalo mě povozit se někde na kopcích v Itálii nebo ve Francii. Naneštěstí bylo obsazeno a tak jsem "dřel" na normálním spinningovém kole. Šlapat v uzavřené místnosti není vůbec žádný med. Není si kde orazil (trenažér z kopce nejede) a větříček zde taky moc nefouká. Jediné zpestření jsou cvičenky, ale těch moc nebylo a tak jsem dal na Milošovu radu a zkrátil si to o 20 minut. I tak jsem už toho měl dost - silové intervaly nejsou vůbec lehké.
Ve čtvrtek jsem měl jet hodinovou kompenzaci. Počasí bylo celkem dobré, rodina taky neprotestovala a tak jsem vyrazil směrem na Rudnou. Někde za Úhonicemi mi začalo docházet, že plán byl stavěný na závodní sobotu a potom kompenzace měla smysl. Vnitřně jsem si říkal, že to Miloš jenom přehlédl a že bych si mohl dát mnohem víc a v jiném režimu a trochu jsem přidal. Od Miloše jsem později dostal kartáč, protože kompenzace tam byla zařazena schválně. Holt, měl jsem se zeptat předem :-)
V pátek jsem rehabilitoval v sauně a v sobotu ráno vyrazil se synkem k rodičům do Opavy. Nevím, jak to máte s rodiči vy, ale u nás je každá návštěva doprovázena konzumací vybraných pochoutek, kterým nelze odolat. Tím pádem si s sebou beru i maratonky a věřím, že krátký běh ze mne smyje stravovací hříchy (cha, cha, asi ne :-)).
V neděli jsem se potichu vytratil z domu a vyrazil směr Otice. Nemělo smysl se pouštět do terénu, při došlápnutí do trávy stříkaly malé vodní gejzíry. Oběhl jsem krátký okruh po silnici a kupodivu s příjemnými pocity na konci. Uvidím, co mi řekne Miloš.

Statistika týdne
Čas 3,5 hod
Posilovna 1,3 hod
Trenažér 33,5 km
Road 33,5 km
Běh 6,2 km

Žádné komentáře:

Okomentovat