2. června 2010

Enduraining, 24.-30.5.2010

Letošní počasí stojí za starou belu; loni jsem touhle dobou již skotačil v krátkém dresu :-((( Když už počasí trochu vyjde, nesejde se s mým programem - prostě smůla.

po 24.05. Volno
út 25.05. U-POS 1:10 plán D
st 26.05. C-ZDV 2:00 C-SVK 0x(5(5+5)+0) C-RVK 0x(2(5+5)+0)
čt 27.05. C-ZDV 2:00
28.05. Volno
so 29.05. U-POS 1:00 plán B
fáze 2 C-ZDV 2:30 C-LaK 0x(3(10+10)+0) C-ZV2I 0x(1(8+0)+0)
ne 30.05. C-ZDV 4:00

V pondělí standard taxík, ale zároveň jsem stihl v Bike Gallery zakoupit novou pumpičku zn. Lezyne (čti lízajn), která je schopna nafouknout i silničku na 8,5 ATM.
V úterý byla na řadě posilovna. Tentokrát jsem si rozpisy nespletl a dal celý plán D.
Středeční intervaly jsem absolvoval v posilovně, i když bylo celkem sjízdné počasí. Na vině je náš pozdní příchod se synkem z tréninku. Někdy si říkám, že v té hoďce, která je mezi dovozem a odvozem bych mohl něco spáchat, ale dokopal jsem se jen párkrát a spíše na běhání. V posilovně jsem absolvoval poctivě všechny plánované intervaly, nicméně nedojel celé 2 hodiny - Miloš říká, že v indoor tréninku platí, co kdo snese a lze bez problému ubrat 20%. Přesně to jsem udělal.
Ve čtvrtek jsem neplánovaně dělal babysittera anébrž miláček měl něco v práci. No, doženu to v pátek.
Konečně se mi podařilo vyrazit na silnici! Nohy jsem měl po intrvalach patřičně ztuhlé a navíc celou cestu do Berouna foukalo zepředu. V Berouně jsem dal čelem vzad a frčel si to zpátky a větrem v zádech a třicítkou na tacháči. Silový trénink se pomalu začíná projevovat - jen se zbavit toho batohu vepředu :-) Po návratu šupky dupky odvolit a potom za odměnu do teploučka sauny.
Sobota mi přála. Miláček se synátorem a spřátelenou rodinou vyrazili na vernisáž do Příbrami a mne zanechali osudu. Vyrazil jsem na nákup do Glóbusu a už v 10:00 bušil na dveře fitka. Nikdo, kromě extrémně svalnatého borce, který se předváděl před objektivem, tam nebyl a tak jsem si v klidu odcvičil plán B. Odpolene mě čekaly intervaly laktátové tolerance v kopci. Celé dopoledne jsem přemýšlel, kde se dá najít kopec dlouhý alespoň 10 minut. Do Řevnic se mi nechtělo a tak jsem vsadil na pocit a vyrazil ke Karlštejnu. Jeden dost prudký kopec je od hradu do Mořiny. Jenže ouvej, sklon byl tak prudký, že jsem nebyl schopen udržet potřebnou kadenci. Navíc při požadovaném zatížení jsem ho vysupěl za necelých 7 minut. Další možnost je od Hlásné Třebáně do Mořiny. Sjíždím tedy do údolí a znovu supím nahoru. Tady to už vypadá na dostatečnou délku, ale kadence je pořád nízká. Za poslední stoupání si vybírám kopec za Mořinou směrem domů. Ten je z nich nejkratší a zabere mi jen 6 minut. Intervaly se mi tedy moc nepovedly. Domů dorážím celkem zmordovaný.
V neděli ráno jsem byl domluven s Robertem na švih směrem na Říp. Podle mapy rovina jako stvořená pro dnešní plán. Vstávám v 5:00, obloha je zatažená přesně podle předpovědi. Snídám a než vyrazím z domu - SMS - "venku leje, jedeme?" No, nejedeme, nejsu magor! V 6:10 ležím v posteli a poslouchám ranní deš'ťový koncert. Lezu z postele až kolem deváté, venku je zataženo, ale neprší. Neměli jsme jet? V deset to nevydrží moje ženuška a jede se kousek projet. Vrací se mokrá a ne od potu. Dneska nás to počasí nemá rádo. Dlouhý švih si nakonec odbývám v posilovně za slunečného odpoledne. Kdo by ale po takových zkušenostech věřil počasí?

Statistika týdne
Čas 9 hod
Posilovna 2,75 hod
Trenažér 105,5 km
Road 114,7 km

2 komentáře: