Enduraining, týden 10.-16.8.2009

Rodinka je zase pohromadě (tedy mimo Kačky, která je ještě v Brně) a mě už zase má kdo dělat večeře :-)). Plán na tento víkend byl nastaven s ohledem na sobotní předpokládaný odjezd do Roháčů.

po Volno
út B-Komp 0:50 B-ABCI: 0x(5(0,3+1)+0) B-LaR I: 2x(3(2+3)+10)
2. fáze U-POS 0:30
st C-Komp 0:30
2. fáze C-ZDV 2:00 zvlněný terén
čt B-ZDV 1:10 B-ABCI: 0x(5(0,3+1)+0)
pá Volno
so Volno
ne U-Vyt 4:00

V pondělí jsme si zašli na procházku, a kde mi oba rekreanti líčili své zážitky z Rhodosu. Nebýt podvečerního deště, dokonce bychom se dosytosti vyskotačili u nové hry - badmintonu do větru (nová akvizice ze zámoří). Večer jsem ještě protáhl svoje staré kostě při strečinku a to mi udělalo po nedělním vraždění moc dobře. V úterý šla Renata po práci měnit eura a na mě zůstal obtížný úkol - dostat Vojtu k holiči. Povedlo se, ale stálo mě to balíček Pokémonů a mandle v čokoládě. No, chlapec to s tatínkem umí :-). Po návratu domů mi dal Vojta čas na domácí posilovnu a po podvečerní spršce jsem se vypravil na Julisku. Na dráze jsem byl sám - zvláštní pocit. Intervaly jsem si odběhal poctivě naplno, ale pořád dělám tu samou chybu: na začátku naplno a ke konci lapám po dechu. Holt se mám ještě co učit (0:52:01, 8 km, intervaly TF 152, 448 m; TF 155, 448 m; TF 155, 445 m; TF 157, 438 m; TF 156, 432 m; TF 157, 429 m). Už v úterý večer jsem měl pocit, že děje něco nedobrého, ale naplno to propuklo až ve středu. Ráno jsem měl pocit, že mi někdo namontoval kapající kohoutek místo nosu a do krku strčil škrabku. Jsem na svoje "rýmečky" citlivý a tak jsem se ani nepokoušel vytáhnout kolo ze sklepa. Odpoledne jsem se doplazil domů, zapadl do postele a spal a spal. Ve čtvrtek se můj člověk již vzpamatoval a já se začal těšit na dovolenou. V pátek k nám dorazila neteř a jinak jsme balili - kdo to nezažil neuvěří. Tisíce věcí, mnohé zbytečné, ale bez nich by nebyla dovolená. V sobotu ráno jsme nasedli do auta, neteř vyklopili na Florenci (jela do Budějic) a vyrazili směr Roháče. Po cestě jsme nabrali kamarády z Brna a již odpoledne se kochali krásami Roháčského vodopádu. Ubytování bylo skvělé - stylový pension Šindlovec. V neděli jsme vyrazili na první "klasickou" tůru - z pensionu vzhůru po červené značce k Tatliakově chatě a potom po zelené k Roháčským plesům. Hned na začátku se ukázaly nedostatky ve vybavení některých členů týmu (už dlouho jsem neviděl puchýře velikosti mexického dolaru). Navíc tuto trasu nám osud a topologie zopakovaly v následujícím týdnu ještě několikrát. Po sestupu do pensionu - pivečko, halušky a božský klid.

Statistika týdne
Čas 10:18
Posilovna 0:41
Běh 8 km
Chůze 20 km